Creepy house Toma a Cilliana

Šťastnější bych snad ani být nemohla. Vyhrála jsem soutěž, ve škole se mi daří a ještě k tomu všemu mám skvělého přítele. Sice jsme se pohádali a byla to hlavně má vina, že jsem vyletěla,ale už vím, že se mu chci omluvit. Je to jeho svět a jeho věc, co dělá. Přijmu ho takového, jaký je. Přece mé city neovlivní to, že není jako jiní kluci. Právě naopak, jen s ním se konečně cítím naživu. Dnes jsem zase na tréninku, protože potřebuji dotrénova jednu sestavu. Mořím se tam několik hodin, než si jdu hodit sprchu. Na sebe si pak obléknu krásné bílé šaty, protože se chystám jet za Dawidem a omluvit se mu. Auto mám zaparkované až kousek od tělocvičny, protože nebylo místo. Už se stmívá, takže by nemuselo být kolem tolik lidí. Nepíšu Dawidowi ani smsku, chci ho překvapit. Oblečená odevzdám klíče od šatny na recepci a vydám se ven a k autu. Na chvíli se zastavím nedaleko, abych na mobilu zkontrolovala přišlý email. Je ohledně soutěže. Chodí mi teď tolik emailů, že je pomalu ani nestačím číst. Je hezké dokázat něco v životě.

Můj nejlepší kamoš má svoji hračku a já chci taky jednu. Od té doby co už nespím s tou malou kurvičkou co se teď tahá s tím brýlatým ňoumou, mám nezkrotné choutky někomu ublížit jenže ublížit Cass by bylo moc ryskantní takže potřebuji nějakou jinou holčičku na hraní. Myslím že nejlepší bude Bella sestřička té namyšlené děvky ode mě z kanclu. Svoji ženu mlátit nemůžu nebo alespoň ne moc často aby neutekla. Zjistím si kdy a kde se Bella pohybuje. Pak už stačí vyčíhat jen dobrý moment. Dnes má trénink a končí poměrně pozdě takže venku je už tma. To mi hraje do karet. Stojím skrytý ve stínech u jejího auta a čekám až se k němu pžiblíží. Ještě se zastaví aby si četla něco v mobilu. Protočím oči a vyjdu ze stínů. Dobrý den Isabello. Usměji se a rukou si protřu zátylek.Všiml jsem si Vašeho auta a mám velkou prosbu...porouchala se mi motorka a potřeboval bych se dostat ke kamarádovi, má nějaký problém s přítelkyní a potřebuje mou pomoct...mohla byste mě odvést?Samozřejmě Vám zaplatím benzín. Jsem si vědom toho že mi nemá proč nevěřít vzhledem k tomu že jsem její profesor. Navíc jsem oblíbený profesor tím je to jednodužší.

Dívám se na zprávu, když v tom uvidím pohyb a uslyším hlas. Lehce polekaně sebou škubnu, abych se následně mohla rozesmát. „Dobrý večer, pane Murphy..polekal jste mě..“ Cítím neskutečnou úlevu, že je to právě on. Kolikrát mi říkal Dawid, ať sebou nosím alespoň pepřák. Ještě jsem neměla čas si ho pořídit. „Ale samozřejmě..jen pojďte.“ Je důvod, proč bych ho neměla svést? Je to učitel a navíc je moc milý. Co vím, tak má i kabinet s mojí ségrou. Odemknu dveře a nechám ho vstoupit, zatímco si sednu na místo řidiče. „Budete mě navigovat, dobře?“ Mile se usměji a vyjedu z místa. „Jak vůbec zvládáte být v kabinetu s Gab?“ Otočím na něj pobaveně hlavu, když stojíme na červené. „Dokáže si dost prosadit svou, takže věřím, že to s ní nemáte jednoduché..“ Stejně jako já doma. I přesto, jaké na mě s mámou jsou, je mám obě ráda. „Chtěla jsem s vámi ještě mluvit o mém minulém referátu..Vím, moc se mi nepovedl. Měla jsem v hlavě něco naprosto jiného..myslíte, že by byla nějaká šance si ho opravit?“ Zeptám se ho s prosbou v hlase. V té době jsem myslela jen na soutěž.

Skvěle myšička se chytila do pasti. Nasednu k ní do auta a připoutám se.Jistě vyjeďte z města směrem na Glasgow, pak Vám řeknu kde odbočit není to moc daleko.Napůl to její švitoření poslouchám a napůl se už chystám na to jak moc si s ní užiju. Vykouzlí mi to dokonce úsměv na tváři.Ach ano Gabriela...je docela svérázná. Dále to nějak nekomentuji. Vzhledem k tomu že už se skoro blížíme k odbočce do lesa tak ji moc neposlouchám.Jen přikývnu a něco neurčitě zamručím. Tady doprava. Ukážu na ne moc viditelnou cestu do lesa. Kdybych o ní nevěděl asi bych si jí ani nevšiml. Odbočíme a já si sáhnu do kapsy kde mám paralizer. Je nastavený jen na nízkou úroveň aby ji to neublížilo jen ji to omráčilo. Sotva dojede k chatě vytáhnu jej a omráčím ji. Když jí klesne hlava a její tělo se přestane třást pod přívalem elektřiny vylezu z auta a vytáhnu ji ven. Hodím si ji přes rameno a zanesu ji dovnitř do chaty. Na rozdíl od Toma mám dost pěkný i pokoj kde mučím slečinky potrpím si totiž na luxus. Hodím ji na postel. Jsem si jistý že mám ještě půl hodiny než se vzbudí . Zamknu ji a zamířím do auta. Zajedu s ním za chatu kde ho skryji pod větve. Pak se vrátím za ní. Prošacuji ji a seberu jí mobil, který rozbiji na malé střepy součástek. Nechci aby ji někdo díky mobilu vystopoval. Poté ji přivážu ruce i nohy ruce k čelu postele a nohy k nohám postele. Zhasnu a posadím se do křesla v rožku místnosti. CHci vidět jak bude vyděšená až se vzbudí.

Mluvím, ostatně jako vždy, když se cítím naprosto v pohodě. Neočekávám, že by mi hrozilo nebezpečí právě od něj. Třeba díky tomuhle jednou pochopím, jak moc hloupá jsem byla. Jedu přesně tam, kde si přeje.Tak tak se trefím na cestu do lesa. Když se začneme blížit k domu, je to nějaké divné. Když zastavím u chaty, překvapeně si jí prohlédnu. Chci se na něco zeptat, ale nemám k tomu možnost, jsem totiž omráčená. Na chvíli zaječím, ale není mi to nic platné. Mé tělo proti tomuhle nedokáže bojovat. Ještě jednou se podívám na jeho tvář, než najednou všechno ztmavne a já omdlím. Netuším, co se se mnou děje pak. Proberu se až do tmy, kdy ležím na nějaké posteli. Chci se pohnout, ale nemůžu, mám přivázané všechny končetiny. Co..se to stalo? Zeptám se zbrkle. Celé tělo mě bolí, mám strach a silně škubnu s přivázáním. Co po mě chcete? Nevím co, nebo kdo se za tímhle vším skrývá. Po tváři mi začne stékat jedna slza. Prosím, neubližujte mi.. Jsem tak mimo, že si to všechno ani nespojím s Thomasem..jako by se mi vypařila ta chvíle v autě. Ještě jednou škubnu s rukama a zasyčím, jak mě to zabolí. Co jsem komu udělala. Jak jsem se mohla ocitnout právě tady?

Sedím v křesle a poslouchám to její breptání. Mám chuť se smát ale udržím se a jsem zticha. Jen sleduji jak trhá tělem aby se uvolnila ze sevření provazů. Bohužel kočičko z tohohle nemáš šanci se dostat. Zvednu se a přejdu k posteli. Posadím se na ni. No zlatíčko ... nemyslím si že ti tohle skuhrání pomůže. Prsty jí přejedu po tváři a rtech. Má je plné a určitě budou ještě užitečné až je obemkne kolem mého ptáka. Sjedu jí na krk a jemně jej stisknu. Zatím není důvod ji hned zmrzačit ...s tím si počkám až už bude zničená psychicky. Když budeš hodná...nezlámu ti nohy ani ruce...koťátko. Zavrním a pokračuji k jejím bílým šatičkám. ´Dlaněmi jí prohmatám prsa...jsou pevná a dobře tvarovaná takže jsem spokojený. pak pokračuji níže. Vyhrnu jí sukýnku nahoru a bez jakýchkoli okolků ji vjedu rukou pod kalhotky... je oholená takže další plus. Ruku z kalhotek vytáhnu a pousměji se. No jsem zatím dost spokojený...jsi krásná a když budeš i hodná tak spolu budeme skvěle fungovat.