Glasgow scotland

Neříkej dvakrát.. Zasměji se, když ukusuji croissant, je vážně výborný. Na takové snídaně by si nejspíše zvykl každý. Tak dobře..Doufám, že budeš někde v první řadě.. Mrknu na něj a to už vstávám, abych si mu sedla na klín a mohla ho provokovat. Když já nemohla odolat. Zaculím se a prstem si setřu marmeládu. Tohle gesto je doprovázeno mým smíchem. Pomalu dojím croissant a vstanu, abych si šla umýt obličej a rovnou si uplést copánek. Pak už se jdu převléct zatím do normálního oblečení, což činí tmavě modré rifle a černé triko s lehčím výstřihem, přes to kabátek. Do batůžku si dám věci, ve kterých budu cvičit a všechny potřebné věci. Počkám ještě na Dawida a společně se vydáme z hotelu k autu, u kterého mu hodím klíčky. Ne, že mi ho odřeš, zlato.. Pobaveně se zasměji a zapadnu na místo spolujezdce. Naviguji ho k místu, kde se koná soutěž. Když přistaví u velké haly,  tak se k němu nakloním a políbím ho na rty. Zkus přijít včas. Ještě ho líbnu na tvář a vezmu si věci, abych se mohla vydat dovnitř. Když kolem sebe vidím holky, tak začínám být trochu nervózní. Potkám se tam taky s Elis, se kterou jsem se viděla už na hodně soutěžích. I když jsme soupeřky, tak se stejně máme rády. Převlečeme se a jdeme se společně rozcvičit.

No a kde jinde bych byl? Zasměji se a vyčkám než si sbalí věci. Strýčkovi jsem zatím napsal sms. Měli bychom se sejít za hodinu takže máme ještě s Bell dost času. Než se sbalí upravím si vlasy a navoním se. Samozřejmě se i oblíknu a můžem vyrazit. Sejdeme k autu, hodí mi klíče, které bez problému chytím.Pche...to mě hodně podceňuješ. Dělám na oko uraženého. Nasednu a vyrazíme. Vyjmečně nejedu jako prase. Zastavím jí před sportovní halou a políbím ji. Neboj za hodinu jsem tady. Slíbím a hodlám to dodržet nechci si udělat vroubek hned na začátku. Rozloučíme se tedy a já zajedu ke strýčkovi, respektive do jeho baru. Halasně se přivítáme a přátelsky rozebereme vše co je třeba. Naše rodina drží hodně při sobě a popravdě všichni se máme skutečně rádi. Ani se nám nechce loučit ale už je čas a já musím za Bell. Po hodině jak jsem slíbil parkuji před halou. Mám ještě čas ale najdu si místečko pěkně ve předu a sleduji představení jednotilivých holek než se na podiu objeví ta moje holka. Na konci si stoupnu a nadšeně zatleskám.

Nebojím.. Usměji se upřímně. Věřím, že by mě nezklamal při tak důležité události. A pokud ano? Asi by to dost bolelo. Ale nějak bych to přežila. Uvnitř po převlečení se už s Elis rozcvičujeme. Stihneme si u toho říct i co je nového. Pak si jdeme vytáhnout číslo a pořadí. Jdu na řadu jako pátá a Elis čtvrtá. Sleduji všechny holky a ponořím se úplně do téhle atmosféry. Těším se, až budu na scéně já. Naprosto mě to nakopává. Elis jde na scénu a po její sestavě jí upřímně zatleskám. Když se vyhlásí mé jméno, tak se zhluboka nadechnu. Předstoupím před porotu a všechno osazenstvo. Jakmile začnou první tóny, začnu se pohybovat. Vnímám každý krok, ladně ploužím po parketu a nezkazím to ani jednou. Když skončím, zvednu hlavu a vidím Dawida, co stojí a tleská. Není jediný. Dostanu poměrně velký aplaus, až se začervenám. S úsměvem se pak vrátím k Elis a sledujeme ještě další holky. Když skončíme všechny, porota si nás zavolá. Řekne pouze tři jména, které mají předstoupit. Jsem mezi nimi i s Elis. Ostatním holkám se poděkuje a odejdou. Teď už nejsem nervózní. I kdybych skončila třetí, tak je to hezké umístění. Třetí skončí nakonec Elis. Dostane květiny a nějaké sponzorské dary. Pak tu zbýváme už jen já a Lena. Minuta napětí a snad i ticha. Pak přijde takové to klasické - A vítězem se stává... Uslyším své jméno a v té chvíli tomu nemůžu uvěřit. Nevím co udělat jako první. Porota mi jde gratulovat, Elis mě objímá, dostávám vše možné, až to nemůžu snad ani pobrat. Udělají se nějaké fotky a když jsem konečně propuštěná, tak běžím za Dawidem, který to celou dobu sledoval z první řady. Vletím mu do náruče a pevně ho obejmu.

Celou dobu jsem seděl v první řadě, u některých vystoupeních jsem si hrál na mobilu. Vlastně mě ty holky absolutně nezajímaly. Když nastoupí Bella odložím mobil do kapsy a sleduju jak tančí. Už jsem to viděl včera a vím že je to dobré takže mě ani nepřekvapí obrovský aplaus, který se strhne. Po aplausu se zase posadím a tentokrát už mobil neodložím až do vyhlášení. Nadšeně Belle tleskám když ji vyhlásí jako vítězku. Počkám než se s ní odfotí a předají jí dary, teprve pak za mnou příjde a já ji mohu konečně obejmout. Skvělá práce kotě...byla jsi užasná Políbím jí aŤ každý vidí že vítězka je moje. Poberu jí věci a naskládám je do auta aby se s tím nemusela tahat.No a te´d si zasloužíš pořádnou večeři co ty na to ? Chtěl bych ji vzít do nějaké nobl restaurace. Po dnešním výkonu si to zaslouží.Zajedem na hotel pěkně se oblíknem a vyrazíme do nějakého lepšího podniku může být? Políbím ji před autem na nos, ještě jednou ji obejmu a nasednem do auta abychom vyjely k hotelu.

Když mě pochválí, cítím se ještě více šťastná. Teď se mi splnil sen. Získala jsem šek s hodně penězi, spoustu praktických dárků a hlavně nahrávací smlouvu pro různé příležitosti. Už se těším, až budu v nějaké reklamě, nebo klipu. Opětuji mu polibek, který si vyloženě vychutnám. Až pak se jdu osprchovat a převléct. Domluvím se s Elis, že se za mnou musí stavit do Londýna a pak už s taškou vyjdu ven za Dawidem, který mi skládá věci do auta. Jsi tak hodný..co bych bez tebe dělala.. Jistě, že souhlasím..vždyť mi vyhládlo. Navíc možnost vidět Dawida oháknutého, kdo by to zahodil? Tak super, měla jsem nejspíše takové tušení, tak mám sebou jedny hezčí šaty. Nechám se obejmout a v jeho náručí setrvám déle, než je třeba. Když mě je s ním tak dobře. Pak si sednu na místo spolujezdce a nechám se zavést až k našemu hotelu. Tam vystoupíme a jedeme do našeho patra. Ve výtahu se na něj prostě vrhnu. No co. Zulíbám ho tak vášnivě, jak jen to dokážu. Když se dveře otevřou, dělám samozřejmě jako by nic. Tak jdu se chystat..dej mi chvíli.. Vezmu si šaty a zapadnu s nimi i s malovátkama do koupelny. Tam si obleču nádherné tmavě modré šaty. Vlasy si nechám rozpuštěné, namaluji se ne jako kurvis, ale trochu večerně. Jen rtěnku si nedávám, to se na večeři moc nehodí. Ještě se navoním a vyjdu ze dveří. Tak co..nebudeš se za mě takhle stydět? Použiji schválně tu větu, kterou řekl on mě, než jsme šli do klubu.

Souhlasí s večeří takže jakmile dojedeme do Hotelu, věci z auta ani nevyndáváme protože k tomu není důvod, vyběhneme nahoru a začneme se připravovat. Hodím na sebe černý oblek a tenisky. Nečekám na Bell dlouho je rychá takže o chvíli později stojí vedle mě v nádherných šatech. Za tebe? Vypadáš nádherně. Políbím ji na nos a můžeme vyrazt. Sejdeme k autu a já nás dovezu k jedné opravdu luxusní restauraci. Strejda mi sehnal rezervačku...nečekaně. Vystoupíme před restaurací, kde si ji vemu za ruku a jdeme. Číšník nás zavede až ke stolu, jsou na něm svíčky a no zkrátka vypadá to opravdu luxusně a romanticky. Nakouknu do vinného lístku a objednám nám opravdu dobré víno. Bude ale pít jen ona páč já řídím. Takže sobě ještě objednám zázvorový tonik. Tak co si dáš zlato? Zadíváme se do jídelního lístku. Já si objednám steak s pepřovou omáčkou.

Stejně jako ty.. Pochválím ho. Černý oblek mu moc sluší. V rychlosti pak ještě napíšu Zoey, jak se mi zadařilo. Přesunutí do restaurace nám nezabere moc času. Už si to kráčíme za ruku do opravdu luxusní restaurace, která se zdá býti velmi plná. Páni..jak jsi dokázal sehnat rezervaci? Uznale se na něj podívám a to už mi číšník odsunuje židli, abych si mohla sednout. Zkusím, jakého tu mají lososa. Zavřu jídelní lístek a odložím ho, abychom si mohli objednat. Po chvíli nám přinesou víno. Klidně jsi mohl pít ty..já bych řídila. Povzdychnu si a vezmu do ruky skleničku s opravdu dobrým vínem a napiji se. Musím uznat, že je výborné.. Odložím skleničku a rozhlédnu se kolem. Nejsem zvyklá chodit až do takových podniků. Připadám si jak princezna..až moc mě rozmazluješ.. Nakloním hlavu trochu na stranu a usmívám se. Teď mi nedokáže nikdo zkazit náladu. Chodíš do takových podniků často? Nadhodím téma luxusních restaurací a pomalu odpíjím víno.

Vlastně mi ho sehnal strejda. Přiznám se že to není uplně moje práce. V pořádku jen se napij zasloužíš si to víc než já. Pobídnu ji aby pila dál. Přece jenom je to vítězka a ta si zalsouží jen to nejlepší. Popíjí svoje víno a já svůj tonik. Ale nepovídej...to jsi asi ještě rozmazlování nezažila. Já vím co je to rozmazlování. Táta si mě slušně rozmalil a tohle na to nemá ani zdaleka. Popravdě...občas ano. Táta si potrpí jednou měsíčně aby jsme se všichni sešli . Já on a Emilia...takže nás bere na večeři. Je to taková tradice.Na příští večeři bych mohl vzít i ji a rád to udělám. Mezitím nám přinesou jídlo. Nech si chutnat zlatíčko. Popřeji jí dobrou chuŤ a pustím se do jídla. Je znamenité. Když dojíme nakloním hlavu na stranu.Nechceš jít příště s námi? Na večeři?

Hodnej strejda. Usměji se a ještě více se mi roztáhnou rty při jeho dalších slovech. Byl to boj..ale jsem ráda, že to mám za sebou. Stoupnout si tam před všechny...bála jsem se, že třeba znervózním, ale ne..šlo to tak přirozeně.. Zasním se na chvíli a pak zase vnímám realitu. No..popravdě? Nezažila. Kdo by mě tak rozmazloval? Maximálně tak ti mí bývalí, kteří mě vzali na večeři do nějaké normální restaurace, ale na tohle to rozhodně nemělo. Navíc Dawid je prostě..jiný. Překvapuje mě každý den více a více. Teď už stoprocentně vím, že jsem do něj zamilovaná. To je hezký zvyk.. Řeknu upřímně. Taky bych něco takového chtěla zažít, jenže mamka s Gab na takové věci nejsou. Dobrou chuť, drahý. Popřeji i já jemu a dám se do jídla. Výborné. Když pak promluví, polknu sousto. No..Vážím si toho..jen se bojím. Připadám si proti vám jak..šmudla. Nevím jak bych to řekla, nebo vyjádřila. On mě však pochopí. Ale moc ráda půjdu. Přijmu jeho pozvání. Zbytek jídla ale mlčím. Přemýšlím. Dawid pro mě začíná být dost důležitý a nechci nic zkazit. Když dojím, asi třičtvrtě jídla, tak odložím příbor a napiji se vína.

No jasně že to šlo přirozeně. Většinou je člověk nervozní před výkonem ale jakmile už něco dělá tak tréma zmizí. Ještě jednou ji pochválím. Jsem na ni hrdý ale nesmí jí to stoupnout do hlavy. No tak si na to zvykej. Doporučím jí protože to tak asi bude častěji. Mám rád dobré restaurace. Dojíme a začneme rozebírat naši rodinou tradici.Jaká šmudla prosimtě. Jsi krásná a chytrá tátovi se budeš líbit.Vlastně to beru už jako hotovou věc. Přece jenom proč by nešlě stejně je jednou bude muset poznat. Po jídle se napiji toniku. Dáš si ještě nějaký dezert zlato,?Nakouknu na nabídku dezertů. Je tu všechno možné tak si ještě objednám sachr a kávu. Potřebuju nějakou tu sladkou tečku na konec.

Na to si zvyknu vážně rychle.. Ujistím ho s úsměvem. Přece jen kdo by si sakra na tohle nezvykl? Myslím, že jsem vyhrála. Žádná z holek ze školy nemůžou říct, že ho znají takového. Teda alespoň si to myslím. Na začátku se prezentoval úplně jinak. Jako takový ten namyšlený blbeček. Je ale úplný opak. V to doufám.. Ale jo, chovat se umím, takže by to snad nemusela být taková katastrofa. Už to, že mě chce vzít ukázat tátovi je prostě wow. Myslíš jako kromě tebe? Řeknu koketně. Jasně, nejsem koketa, přece jen v jeho přítomnosti! Napiji se ještě vína a nakonec si tedy objednám kousek tiramisu. Vůbec se mi nechce jezdit domů..líbí se mi být takhle mimo, s tebou.. Natáhnu přes stul ruku, abych ho mohla chytit za tu jeho. To co jsi řekl včera.. Odmlčím se. Tak jak jsem byla odhodlaná mu to říct, tak jsem se nějak sekla. Ne, dám to! Musím. Přece nejsem žádný posera. Zamilovala jsem se do tebe, Dawide. Řeknu mu tedy upřímně a dívám se mu na přímo do očí.

No jo kdo by si na tohle nezvykl. Jíst a pít v drahých restauracích a barech je prostě návykové. Objednáme si ještě zákusek. Tak mě budeš mít až na hotelu, teĎby to bylo trochu nevhodné. Zaculím se a stisknu jí ruku. Je fajn mít od všech pokoj že. Opět se napiji ale stále ji držím a jemně ji hladím palcem. Když řekne že se do mě zamilovala tak se pousměji a přikývnu. Je mi to jasné. V tom případě je vše v pořádku. Nevím co víc k tomu říct to slovo na M jsem jí řekl včera a já s ním moc neplítvám. Donesou nám zákusky tak se pustíme a sníme je. Ke konci se k ní nahnu a otřu jí spodní ret palcem. Mělas tam čokoládu. Strčím si palec do pusy abych z něj zmíněnou čokládu snědl. Pak číšníkovi zaplatím a podívám se na svou milou . Tak co zlato jdeme na hotel nebo bys ještě někam jinam chtěla jít?

Musím se zasmát. Vtipný za každé situace. To na něm zbožňuji. Tak já si tedy počkám.. Povzdechnu si až hraně a nadhodím smutný výraz ala umřel mi pes. Od kdy dělám takové šaškárny? Vlastně od té doby, co mi do života vnikl on. Tou svojí vtipnou větou, jestli jsem tu nová. Vnímám jeho ruku, kterou držím v té své. Nejraději bych se ho vůbec nepustila. Na chvíli se zahledím na naše ruce a u toho odpovím. Je..naprosto mi teď stačíš ty.. V té chvíli pak zvednu oči k jeho tváři. Ještě nikdy jsem snad takhle upřímně neřekla, že někoho miluji. Ono to při těch vztazích ani nešlo. Jo, nepopírám, bylo mi s nimi dobře, ale jen dobře. Tady tohle je jízda. S Dawidem je mi více než dobře. Usměji se na něj po jeho slovech a když přinesou zákusky, pustím se do toho svého. Myšlenkami jsem stále někde jinde, u soutěže i u toho, jak se mi každým dnem mění život. Jsem tak moc spokojená, až se bojím, čím se to pokazí. Trochu nevnímám, když se ke mě nahne, v té chvíli mám maličko pootevřenou pusu. Jasně...čokoládu.. Povzdychnu si a zkousnu spodní ret. On mě jen provokuje! Když tedy dojíme a Dawid zaplatí, je teď otázkou, jestli pojedeme hned do hotelu a konečně ukojím všechny své touhy, nebo jestli chce ještě něco vidět. Je jedno místo, které bych mu ráda ukázala. Nech se překvapit. Chci ho vzít na místo, kde jsem vždy odpočívala. Ruku v ruce vyjdeme z restaurace, kdy si půjčím klíče od auta a zajedu na místo, kde je výhled. Tam zaparkuji. Alespoň nám to připomene naše první rande. Vystoupím z auta a pomalu jdu k zábradlí, o které se opřu. Počkám si, až přijde i Dawid. Vždy mě to tady strašně uklidňovalo. Není to sice nic extra, ale už ten odraz mostu ve vodě byl pro mě vždy magický. Každý večer, co jsem přišla, tak měl jinou barvu. Nevím proč, ale voda mě uklidňuje.

Pojíme a neobjede se to ani bez romantické chvilky. Přiznávám nejsem moc na romantiku. Když mám někoho rád nebo jej zkrátka miluji tak to řeknu aniž bych potřeboval aby z reproduktorů zněla romantická hudba. Na situaci totiž nezáleží záleží na tom komu to slovo chceš říct. A když je to správný člověk tak je vše tak jak má být. Když zaplatím vyjdeme z restaurace a Bell mě zaveze k vyhlídce. Je to jako naše první schůzka. Tehdá jsem si myslel že ji do postele dostanu až po svatbě. A místo toho jsem zjistil jaká je to malá rajda. Vylezu z auta a zezadu ji obejmu. Krása. Jednou ti budu muset ukázat polsko. Zavrním jí do vlasů a pevně ji objímám kolem pasu. Je to moje holka...první oficiální holka a všichni ve škole se z toho můžou posrat. Dokonce i tátu to překvapilo. Ale co já rád šokuji lidi už jen proto že je sranda sledovat jejich reakce. Políbím ji na krk. Víš co je magické? Tvoje prdelka... Musím tu situaci zlehčit. Dnešek byl už tak dost vážný teď je řada na trochu srandy.

Stojím u výhledu a nemůžu se vynadívat. Je to, jako bych tu stála poprvé a přitom jsem tu předtím byla skoro každý den. Když mě Dawid obejme zezadu, položím si své ruce na jeho a jemně ho hladím. Budu ráda..slyšela jsem, že je moc hezké. Z kama přesně tam pocházíš? Zajímám se. Jsem zvědavá, jestli je to nějaké větší město jako Varšava, nebo někde mimo. Zasměji se jeho dalším slovům. Učarovala tě jo? Zavrním a schválně se zadkem trochu zalomcuji, aby mě cítil v rozkroku. Kdyby na to ještě nebyla zima, tak bych si šla i zaplavat.. Uchechtnu se tomu nápadu a nakloním hlavu na stranu, abych ho mohla škádlivě kousnout kam se mi povede, nejspíše do tváře. Je ještě nějaké místo, které by jsi mi chtěl ukázat ty, nebo mi to ukážeš v posteli? Mám stále natočenou hlavu k němu, oči zvednu tak, abychom se střetli pohledem.

Jsem z Gdyně. Víc to nerozvádím protože o tom městě nemám co říct snad je to že je to jedno z přístavních městeček. Ten její zadek mi neučaroval ten mě prostě zblbnul. Nejraději bych ji ojel. Když mě kousne má to spočítané. Sice se mi dívá do očí ale já ji dvěma prsty chytím za bradu a otočím ji tak aby se dívala na most. Rukou sjedu k lemu jejich šatů a vklouznu pod ně abych ji mohl začít třít přes tenkou látku kalhotek. Já nepotřebuji postel . Můžu ti to ukázat zrovna teď a tady. Vsadím se že by nikdo ani nepostřehl že si to tu rozdáváme. Ostatně moc lidu tu teda není. Odtáhnu ten titerný kousek látky na stranu a prsty do ní vniknu. Začnu s nimi rychle pohybovat. Skloním hlavu a rty se dotknu jejího krku. Nevím jak ona ale já jsem z toho že si tu s ní hraji na veřejnosti uplně hotový. Stačilo by rozepnout kalhoty a ani bych si je nemusel svlíkat a mohl bych být v ní.

Na víc se ho neptám, byla to odpověď, která úplně říkala hlavně se dál na nic neptej. Takže už pak dále mlčím. Spíše se dívám na most a když ne na něj, tak na Dawida. Jenže ten mi odvrátí hlavu. No tak fajn, zadívám se tedy na most. Jenže jeho slova no a spíše činy mě mě naprosto rozhodí. Da..Dawide.. Zalapám po dechu a celá se zachvěji. Je to tak moc nemravné. Vždyť...sem může kdokoliv přijít.. Rozhlédnu se. Místo je prázdné, ale i tak se cítím nepatřičně. Když mi zajede pod kalhotky a začne mi to dělat prsty, tak se mi podlomí kolena. Má mě teď ve své moci. Nedokážu ani uvažovat, vlastně nevím, co mám dělat. Ty..jsi neskutečný... Řeknu mezi tichými vdechy a dám ruku dozadu, abych mu mohla přejet po vyboulené části kalhot. Vždyť ho to musí i bolet.

Jistě že nás může kdokoli vidět... Zavrním jí do ucha, do kterého ji zrovna i kousnu.Chceš snad abych přestal? Vyndám jí prsty z kundičky a donutím ji je olíznout aby ochutnala samu sebe. Když se dotkne boule na mých kalhotách zbaví mě posledních zbytků příčetnosti. Rozepnu si kalhoty a vyndám z nich svého kamaráda. Vyhrnu jí sukni a vzhledem k tomu že je krásně vlhká rovnou do ní i vniknu. Pohybuji se pomalu aby to nebylo moc nápadné. Tohle mě vždycky dokáže rozhycovat. Sex na veřejnosti je něco tak nemravného že to prostě potřebuju a vsadím se že jí se to taky zalíbí. Ostatně možná si to nechce přiznat ale je to rajda každým coulem. Začnu přirážet rychleji a upřímně je mi jedno jestli nás někdo uvidí...ostatně nikdo mě tu nezná.

Tohle je naprosto proti mým zásadám! Co se to se mnou sakra děje. Neumím mu říct ne. Chovám se tady naprosto jinak, než bych se chovala dříve a s kýmkoliv jiným. Naprosto mě očaroval a umí mě unést do jiného světa. Do světa, kde jsme jen my dva a já tak nevnímám nikoho kolem. Když se mě zeptá, jestli chci, aby přestal, tak najednou nevím, co říct. Jistě, že by měl přestat! Bylo by to tak správně. Ale zase na druhou stranu nechci, aby přestal. Přece jen je tahle myšlenka, že nás i někdo uvidí vzrušující. Začínám se vážně chovat jako ségra. Až mě to začíná děsit. Neodpovím mu na to, však to ani nepotřebuje. Váhavě mu olíznu prsty. Jsem celá rozechvělá.. Nechápu, co to dělám a musím mu pak něco říct. Když do mě pronikne, pevně se chytnu zábradlí. Sakra Dawide..! Svírám zábradlí pevně a snažím se pohybovat směrem k němu. Chovám se jak coura. Výborně ses vypracovala, Bell! Dawid nemá žádné zábrany, ale já bohužel ano, proto se na to nedokážu sto procentně soustředit, i kdybych sebevíce chtěla. Zavřu oči a snažím se vnímat jen jeho. Nevím, jak dlouho to trvá, ztratím pojem o čase, vlastně jako vždy, když jsem s ním. Když je však po všem, musím to rozdýchat. Přijde mi, jako by na mě teď měl každý, kdo mě uvidí poznat, co jsem dělala. Tváře mám určitě úplně červené.. Já...jsem takováhle nikdy nebyla.. Řeknu ještě maličko udýchaně a otočím pohled na Dawida, zatímco si rovnám sukni. Nechci, aby sis myslel, že jsem to takhle běžně dělávala, nebo že jsem taková byla.. Záleží mi na jeho názoru a na tom, jak mě vidí. Nechci, aby si myslel něco špatného.

Nebrání se takže nemám důvod přestávat a ani nechci. Líbí se mi to a vlastně mi to i příjde normální. Trvá to snad celou věčnost než se do ní udělám a sotva to dodělám spokojeně ji políbím na krk. Je to moje princezna. Zapnu si kalhoty a posadím se na zem. Je mi jedno že je studená prostě si na chvíli potřebuji sednout. Když začne mlát ty hlouposti otočím se na ni. Nikdy ses nemilovala ? Povytáhnu obočí a povzdechnu si. Já na tomhle nevidím nic špatného. Je přece jedno jestli se budeme milovat v posteli nebo tady.Vždyť na tom nesejde. Máme se rádi a prostě si to dáváme najevo to je vše. Není to nic za co by se měl člověk stydět. Vážně si to myslím. Navíc ten kdo souloží jen v posteli se o hodně ochuzuje.

Otočím se zády k mostu a zády k zábradlí, o které se opřu. Takhle jsem to nemyslela.. Povzdechnu si a nakloním hlavu mírně na stranu, zatímco ho poslouchám. Já neříkám, že se za to stydím.. Přemýšlím, jak mu to vlastně vysvětlit. Ty vážně nemáš žádné zábrany? Je ti jedno, jestli by nás někdo viděl? Ještě se rozhlédnu kolem, kde je naštěstí prázdno a vrátím se pohledem k Dawidowi. Promiň, jen si na to musím zvyknout. Nikdy jsem nebyla takhle bezprostřední. Vše v mém životě mělo řád. Ne, že by se mi tohle všechno nelíbilo, jen..na mě musíš v tomhle pomalu.. Možná se mu to nebude líbit. Nejsem jako ty, se kterýma nejspíše byl. Buď mě ale bude brát takovou, jaká jsem, nebo mě nechá jít. Měním se už tak dost. A jo, líbí se mi to, však si nestěžuji. Jen je to na mě občas až moc najednou. Za ty poslední dny toho bylo až moc. Ale tam se setkalo i to vítězství, první miluji tě od Dawida a veřejný sex. Kleknu si k němu a ruku natáhnu tak, abych ho mohla pohladit po tváři. Chceš, abych byla jiná? Zeptám se ho na rovinu. Třeba se změnit vážně dokážu. Začít dělat nějaké ty průšvihy, možná kouřit, občas pít, někam se vkrást. Vše je jednou poprvé.

Z kapsy vytáhnu krabičku cigaret, vyklepnu si jednu kusovku a zapálím si ji. Celou tu dobu bez mrknutí sleduji její tvář. Ano...je mi naprosto jedno jestli mě někdo uvidí nebo jestli si o mě někdo myslí něco špatného.Pokrčím rameny a vyfouknu oblak cigaretového kouře. Protočím očima protože vše moc řeší a lehce se pousměji.Nemusíš se měnit. Stačí když se uvolníš jsi pořád moc upjatá.Prokřupu si krk a pokračuji v kouření.Příliš přemýšlíš nad tím kdo si co o tobě pomyslí. Jenže bys neměla dávat na názor lidí, kteří tě ani neznají protože oni uvidí jen to co chtějí vidět. I kdyby jsi byla sededokonalejší tak by si na tobě našli chybu za kterou by tě odsoudili. Zadívám se na cigaretu. Představ si že jsi za celý život neudělala sebemenší chybičku, všem jsi vždy vyhověla a nikomu neublížila. A pak najednou ti lidi zjistí že kouříš...v tu chvíli už pro ně budeš povl protože hodné holky přece nekouří.

Sleduji ho, jak si zapaluje cigaretu. Já nikdy nekouřila a nikdy mě to ani nějak extra nelákalo. Ale jestli někdo kouří, tak ať. Je to jeho věc. Rozhodně mu do toho nebudu kecat. Upjatá.. Přežvýkám po něm to slovo a ušklíbnu se. Jistě, že se mi tyhle řeči nelíbí, je to proti mé osobě. Ještě horší je, že si uvědomuji, že říká pravdu. O to více mě to štve. Ono to není tak jednoduché. Vždy jsem chtěla být jiná, než ségra a mamka. Obě dělaly průšvihy a střídaly muže jak na běžícím pásu. Já byla vždy ta, co se dobře učila a na kluky neměla skoro ani pomyšlení. Natož tak dělat něco, co by bylo nezákonné.
Zvykla jsem si na to a zůstala taková. Proto je pro mě těžké se nějak přeorientovat a dělat si, co jen chci. Nikdy jsem to nezažila a ani nevím, jak na to. Neříkám, že to nemám v sobě, sám vidíš, že se občas umím uvolnit. Jen potřebuji postrčit.. Stále se na něj dívám.

No a jsme u toho. Chtěla jsi někomu něco dokázat. Jenže proč? Lidem může být u prdele jestli jsi taková nebo maková. Jediný kdo se pak trápí jsi ty sama. Než aby jsi ukázala kdo doopravdy jsi tak se schováváš za masku dokonalosti. Dokouřím a cigaretu odhodím. Kdyby se Bell uvolnila a přestala si hrát na dokonalou princeznu cítila by se líp. Pořád se přetvařovat dá totiž zabrat. Mě je například u prdele že si o mě myslí lidi že jsem kurevník a feťák. No tak ať si to myslí já vím jaký jsem a nehodlám se měnit. Ostatně ani bych to nedokázal. Střídám sice holky ale když poznám tu na které mi opravdu záleží jsem věrný. Bellu jsem nepodvedl a nepodvedu. I když jsem občas arogantní jsem i čestný. buď prostě ty....ne princezna Bella ale ty. Zvednu se a vytáhnu ji na nohy abych ji objal.Nejsou to výčitky...jen chci aby ses uvolnila protože jsi strašně napjatá...pořád. Mám ji u sebe přitulenou a mluvím jí do vlasů.

Vždyť já to vím.. Povzdychnu si. Neříká mi nic nového. Ale i tak mě to prostě štve. Tolikrát jsem chtěla být jiná, jenže jsem se bála. Toho, co si lidé pomyslí, co o mě řeknou. Chtěla jsem být vždy ta lepší, než moje ségra. Jenže ona je lepší, protože nic neřeší a užívá si, zatímco já jsem stále v pozoru, abych neudělala něco špatně. A má pravdu, takhle by to dále nešlo. Fajn, budu to já.. Usměji se už uvolněněji, dokonce se přestávám dívat kolem sebe, jestli tu někdo je nebo snad byl. Musí mi to začít být jedno. Pomůže mi se zvednout a obejme mě. Přesně tohle jsem potřebovala. Schovám se mu v náručí a vnímám jen jeho teplo a vůni. Vždyť já vím..polepším se. Slíbím mu a nechci kazit tenhle okamžik. Teda až po chvíli natočím hlavu, abych ho mohla políbit. Ne nijak něžně, spíše vášnivě. Ještě celá udýchaná se odtáhnu. Pojedeme? Či by ses teda chtěl podívat ještě někam? Zeptám se ho, zatímco se ho stále držím. Nějak se mi od něj nechce. Budu to takhle cítit i za několik měsíců? Nebo je to takové to prvotní intenzivní oblbnutí?