Fraser Farm

Práce jde od ruky, přesně tak jak to mám rád. Sám bych to dělal mnohem déle ale takhle jsme hotoví než bys řekl švec. Brácha dělá pro různé organizace spojené s ochranou zvířat a podobně. Takže předpokládám že na Galapágách pomáhal ohroženým želvám nebo kdo ví čemu. Řeknu to jako kdyby to nebyla bůh ví jak velká věc ale v duchu jsem tak hrdý že by to snad víc ani nešlo. Už jen to že jeden z nás tohle dělá je skvělé. Ostatně mě je stejně nejlépe tady doma...zvláštěpak teď když mi na pomoc chodí tahle nádherná slečna. Poplácám koně, kterého zrovna oba hřebelcujeme. Skvěle takže si tě vyzvednu v pátek a v neděli tě navrátím...ale nebude to tvému příteli vadit? Nerad bych jí nadělal problémy. Například já bych svou dívku jen tak s někým na víkend na opuštěnou chatu opravdu nepustil. A nejde jen o to že by mi tam mohla být nevěrná ale i o to že bych se bál aby jí někdo neublížil. Poslední kůň je už krásně čistý takže se můžeme přesunout na večeři. Sklidíme vše co sme potřebovali a vydáme se k domu. Otevřu dveře a nechám Kiru vejít, abych ji následně mohl zavést do koupelny. Zrovna si myji ruce když mi do obličeje stříkne vodu. Ta jedna potvůrka. No tak, no tak... Otřu si tvář a nakloním hlavu lehce na stranu.Předpokládám že nechceš skončit ve vaně takže raději nezlob a prozraď co si dáš na večeři..palačinky nebo pizza? Trošku doufám že řekne pizza aby jsme získali více času pro sebe. Opřu se o futra koupelny, kdyby náhodou chtěla ještě zlobit s vodou a upřeně ji pozoruji. Do hlavy se mi vtěsná myšlenka na její nahé tělo opřené o vanu. Bože jak já bych si s ní dokázal pohrát. Křičela by na celý dům.

Pokyvuji hlavou a poslouchám každé jeho slovo. Jeho melodický hlas se mi zařezává do hlavy a nechce ven. Pustím ho vůbec ven? Sakra Kiro... To je od něj hezké..každý jste si našel to, co milujete. Chci říct..obdivuji tě za to, co jsi tady vybudoval a jak se o to staráš. Myslím, že spoustu lidí by to nezvládlo. Složím mu poklonu a myslím to naprosto upřímně. Proč bych mu lhala? Vážně takové lidi obdivuji. Teď se stal mým vzorem. Tak jo..Nebude..nebo možná bude, ale to už je jeho věc. Co by to bylo za vztah, kdyby mě omezoval? Mám svojí hlavu a když někam chci jet, tak prostě jedu. Navíc v poslední době je to s námi...no jiné. Nechci říct narovinu, že se hádáme. Vlastně od té doby, co jsem poznala Jamieho. Poznala jsem totiž, že existuje kluk, se kterým můžu i mluvit. Oprava...muž. To je to, není to kluk, je to už muž. Když vše doděláme, tak zamíříme do domu. Nechám se vpustit a po vyzutí se přemístíme do koupelny. Po umytí rukou mu stříknu trochu vody do tváře. Já a zlobit? Vůůbec nevím, co to znamená.. Zaculím se a po jeho vzoru nakloním hlavu na stranu. Pizza.. Řeknu tedy nakonec, protože mi dost vyhládlo. Utřu si ruce do ručníku a zamířím k němu. Když dovolíte, pane.. Poklepu ho po hrudi, abych mohla kolem něj projít. Co budeme dělat, než přijede pizza? Otočím na něj své tělo i pohled a plácnu sebou na sedačku.

Přijímat komplimenty mi nikdy moc nešlo protože všechno co dělám považuju za samozřejmost a nepříjde mi to nijak výjmečné. Mávnu proto rukou.Myslím že to není nic světoborného. Stačí trocha práce a vše klape tak nějak samo.Jasně není to práce pro každého a možná má s tím že ne každý by to zvládl pravdu ale když se chce jde všechno a tahle farma je vlastně to jediné co mám a na co můžu být hrdý tak se starám jak nejlépe to jde. A hodně mi pomáhá ona už jen tím že příjde a zastane kus práce. Ale evidentně se to podepisuje na jejím vztahu. Čichám čichám trable v ráji.Kiro jestli za to může ta brigáda tak toho můžeš nechat. Já ...nechci aby se ti kvůli mě rozpadlo to co sis do teď budovala. Mluvím pravdu ...jasně potěšilo by mě kdyby byla svobodná a já mohl zkusit dobít její srdce ale nechci být ten kdo se zaslouží o jejich rozchod. Nikdy jsem nebyl rozvračeč vztahů spíše naopak jsem se vždy pokoušel vztahy lepit aby vydržely co nejdéle. Poklepe mi na hruď a protáhne se kolem mě jako lasička. V klidu jsem si přemítal o tom jak jí to klape s přítelem a ona mezitím brblala něco o tom že neumí zlobit. Pche...každá žena to umí. Sleduji jak dosedne na gauč a vylovím z kapsy mobil. Za pár vteřin mám objednané dvě pizzy a velkou lahev coly. Můžeme si zatím zapnout film nebo máš jiný návrh? Sednu si na sedačku vedle ní a natáhnu nohy na stůl.

Přijímat komplimenty mi nikdy moc nešlo protože všechno co dělám považuju za samozřejmost a nepříjde mi to nijak výjmečné. Mávnu proto rukou.Myslím že to není nic světoborného. Stačí trocha práce a vše klape tak nějak samo.Jasně není to práce pro každého a možná má s tím že ne každý by to zvládl pravdu ale když se chce jde všechno a tahle farma je vlastně to jediné co mám a na co můžu být hrdý tak se starám jak nejlépe to jde. A hodně mi pomáhá ona už jen tím že příjde a zastane kus práce. Ale evidentně se to podepisuje na jejím vztahu. Čichám čichám trable v ráji.Kiro jestli za to může ta brigáda tak toho můžeš nechat. Já ...nechci aby se ti kvůli mě rozpadlo to co sis do teď budovala. Mluvím pravdu ...jasně potěšilo by mě kdyby byla svobodná a já mohl zkusit dobít její srdce ale nechci být ten kdo se zaslouží o jejich rozchod. Nikdy jsem nebyl rozvračeč vztahů spíše naopak jsem se vždy pokoušel vztahy lepit aby vydržely co nejdéle. Poklepe mi na hruď a protáhne se kolem mě jako lasička. V klidu jsem si přemítal o tom jak jí to klape s přítelem a ona mezitím brblala něco o tom že neumí zlobit. Pche...každá žena to umí. Sleduji jak dosedne na gauč a vylovím z kapsy mobil. Za pár vteřin mám objednané dvě pizzy a velkou lahev coly. Můžeme si zatím zapnout film nebo máš jiný návrh? Sednu si na sedačku vedle ní a natáhnu nohy na stůl.

Já si zase myslím, že jsi až moc skromný.. Zavrtím nad ním hlavou, ztracený případ. Nejspíše si neuvědomuje, jak moc dobrou práci zastává. Nejspíše mu to budu muset říkat častěji, aby konečně pochopil, že je skvělý. Když nad tím tak přemýšlím, kdykoliv jsem s ním, tak si na Ewana ani nevzpomenu. Což je smutné. Střelím po něm pohledem. Tohle není kvůli tobě, kvůli brigádě..už to trvá nějakou dobu. Jsme až moc jiní..ale nechci tě tě tím zatěžovat.. Pousměji se a pak se protáhnu kolem něj. Nakonec si objednám pizzu a skončím na gauči. Během chvíle je vedle mě. Film zní fajn.. Přikývnu a uvelebím se ještě lépe. Počkám, co Jamie pustí a pak se zadívám. Hlava mi padá samovolně tak nějak k němu. Když už mám hlavu na jeho rameni a oči se mi klíží, tak mu zazvoní telefon.. Pizza.. Vyskočím na nohy a snažím se ho předběhnout. To je za to, že mi dává lekce zdarma! Nenápadně vezmu objednávku a zaplatím. Pak se snažím tvářit jako andílek, když to donesu všechno na stůl. Dobrou chuť, Jamesi. Uculím se, zatímco si beru jeden klínek.

Hrabu se v dévédéčkách zatímco mi povídá o svých problémech s přítelem. Na jednu stranu musím se přiznat...těší mě to. Jestli si nerozumí možná by byla malá šance že bych se jí líbil já. I když ...jsem o dost starší a i kdybychom spolu byli nemůžu ji přece nechat zahrabat se tady se mnou. Má život před sebou...byl bych jí jen na obtíž. To ale neznamená že po ní čím dál víc netoužím. Dám do přehrávače film Někdo to rád blond a sednu vedle ní. Netrvá to dlouho a její hlavička spočine na mém rameni. Je to pocit k nezaplacení. Mám sto chutí pohladit ji po vlasech a odnést do postele aby se prospala. Vsadím se že bych ji unesl jako nic. Vždyť je tak malinká oproti mě. Zrovna když ji přece jen chci pohladit zazvoní zvonek a ona vystřelí jako torpédo ke dveřím. Normálně se leknu jak se k nim žene. Zasměji se a zvednu se abych šel zaplatit jenže ta malá ještěrka je rychlejší. No ...než odejde nesmím jí zapomenout vpašovat do kapsy bundy peníze. Víš že žena by neměla za muže platit? Otáži se a seberu si taky jeden klínek.Dobrou chuť Kiro. Pronesu její rozkošné jméno. To že mi říká Jamesi je...užasné...dlouho mi takhle nikdo neřekl pro všechny jsem totiž pan Fraser nebo Jamie.

Ani netuším, proč mu to vše říkám. Možná jsem to někomu musela říct. To neví ani Jared, že nejsem ve vztahu s Ewanem spokojená. Jako jo, několikrát si na mě všiml, že nejsem ve své kůži, ale vždy jsem to nějak okecala. Sice se pak na mě zvláštně díval, ale to jsem dokázala hodit za hlavu. Herečka ze mě nejspíše nikdy nebude. Při filmu se ocitnu hlavou na Jamesovi..je to příjemné, jeho jemná vůně mě udeřila do nosu. Je to lepší, než sto ukolébavek. Kdyby nezazvonila pizza, nejspíše bych tak vážně usnula. Musela jsem to stihnout dříve a tak jsem vyletěla ke dveřím a vrátila se s nákladem. Proč ne? To je jen nějaká vymyšlená věta, na kterou neberu zřetel.. Uculila jsem se na něj, popřála mu dobrou chuť a dala se do jídla. Líbí se mi, jak vyslovuje mé jméno. Jako by to bylo něco posvátného. Když tak jím, po očku ho sleduji. Je to muž, velmi přitažlivý muž. Až mě to děsí. Nikdy jsem nějak extra nebyla na starší muže, jenže James..ten má v sobě něco, co se nedá popsat. Je to muž, se kterým se dá i mluvit..pomalu dojím asi třetí klínek pizzy a zapiji ho. Když mě omluvíš.. Zvednu se s úsměvem a zamířím na toaletu..Tam vykonám potřebuji a umyji si ruce. Také se trochu poplácám po tvářích. Jsou růžové! Panebože, to tak vypadám celou dobu??? Jako trdlo..jestli si toho Jamie všiml, tak je to vážně trapas..proč se proboha tak červenám? Rozdýchám se a s jemným úsměvem se vrátím k němu a sednu si vedle něj. Oči zaměřím raději na televizi..

Zhltnu polovinu pizzy a zbytek nechám jí. Nejsem až takovej bašťoun. Mezitím co ona je na wc sesypu zbytek pizzy na talířek a schovám jej do lednice. Krabici zklikviduji a spolu s colou, kterou postavím na stolek před nás se posadím na pohovku. Jsem z ní celý nesvůj. Vyvolává ve mě pocity, které jsme myslel že už dávno nemám. Skoro bych řekl že se cítím jako puberťák. Jakmile se vrátí zapnu film. Nechci ji z tadyma vyhánět takže dokud se nezvedne sama já jí rozhodně připomínat to že je už půl desáté nebudu. Nenápadně se dotknu svým kolenem jejího. I když je to jen dotyk kolen okamžitě mě zabolí ve slabinách. Sakra. Tohle se mnou dlouho žádná žena neudělala. Navíc takový žabička. Sedím vedle ní napjatý jako struna. A no...rozhodnu se zariskovat. Kiro? Sotva se její tvář ocitne naproti té mé skloním se k polibku. Nedělám to rychle, dávám jí čas uhnout nebo zareagovat než se naše rty setkají. A v případě že se setkají to bude ten nejsladší polibek co jsme kdy zažil. Rty se jemně otřou o sebe v něžném polibku. Prsty jí zabořím do dlouhých rezavých vlasů.

Vrátím se k němu na sedačku a chvíli se snažím dívat na film. Moc z něj nemám, protože se stejně stále periférně dívám na Jamieho. Proč jsem z něj nervózní? S Ewanem jsme spolu pěkně dlouho nespali. Chybí mi to, ne, že ne. Každý, kdo už zkusil sex, tak se s ním nerad loučí. To ví přece každý. Nikdy by mě ovšem nenapadlo, že James udělá tohle. Osloví mne a já tak otočím hlavu jeho směrem. V té chvíli se ke mě začne blížit. Vím, co se stane a i přesto necukám a sedím jako zařezaná. Až se jeho rty dotknou v mých, až v té chvíli zavřu oči a pootevřu ty své. Vpiji se do jeho, jako by jsme k sobě celou dobu patřili. Když mi proplete ruku s mými vlasy, tak tiše zamrčím do polibku. Až si uvědomím, co dělám, tak se pomaličku odtáhnu. V té chvíli sklopím oči. Promiň, Jamesi..stále je tu Ewan a i když to mezi námi skřípe, tak mu to nemůžu udělat.. Zvednu k němu oči a natáhnu ruku tak, abych ho mohla pohladit po jeho strništi. Ovšem..bylo to krásné.. Pronesu tiše, ale upřímně. Už teď vím, že to s Ewanem ukončím. Nemá cenu držet něco, co je stále připravené do záhuby. No..měla bych pomalu jít.. Řeknu, protože vidím, že je venku tma. Mohla bych tě o něco poprosit? Zavezl by jsi mě domů? Šla bych i pěšky, ale je už dost tma.. Poprosím ho..také bych mohla zavolat Jaredovi, ale mám dojem, že je v práci.

Snad poprvé v životě jsem opravdu rozklepaný z toho co dělám. Přitahuji si ji k sobě k polibku. Sotva se naše rty dotknou mám pocit že je to něco na co jsem čekal celý život. Mezi prsty mi protékají její vlasy. Nechci aby to skončilo. Tohle nesmí nikdy skončit. Jenže skončí. Odtáhne se ode mě a všechno je v háji. Omlouvám se neměl jsem to dělat... Jsem hlupák. Opravdu jsem to neměl dělat. Teď se určitě rozhodne skončit s brigádou a já už ji neuvidím. Nejraději bych si omlátil hlavu o zeď. jsem tupec.Nemůžu však na sobě znát že mě to mrzí takže se jen zvednu a přikývnu.Samozřejmě...samotnou bych tě jít ani nenechal. Pousměji se ale je to spíš takový ten smutný úsměv osamělého farmáře. Vezmu si klíčky od auta a nenápadně jí strčím do kapsy bundy peníze za pizzu.Ten víkend...platí? Raději se ujišťuji...chápu že by mě už nemusela chtít vidět.

To..je v pořádku. Snažím se ho uklidnit a přidám k tomu i úsměv. Nechci, aby se za to cítil nějak špatně. To spíše já se cítím špatně, že se mi to tak moc líbilo. Nemělo by, když mám přítele, jenže je to tak. Připadám si, jako bych ho nějak duševně zradila. Tohle musí skončit. Jsi hodný, děkuji. Poděkuji mu a začnu se chystat. Když jsem celá, tak se vydáme z domu. Samozřejmě, že platí. Přece tě v tom nenechám. Lehce do něj dloubnu se svým milým úsměvem. Společně dojdeme k autu, kde nasedneme. Hned pustím trochu tepla, protože cítím, jak moc mám studené ruce. Chvíli je ticho. Nejspíše jsme každý se svými myšlenkami. Já už jen přemýšlím, jak to všechno říct Ewanovi a také, jak to vezme. Nejspíše mu to stejně bude svým způsobem jedno. Naviguji Jamese k našemu domu a když zastaví u něj, tak na něj otočím tvář. Moc děkuji za hezké odpoledne. Uvidíme se o víkendu. Jelikož je to za rohem, tak to vážně bude brzo. Nakloním se a dám mu pusu na jeho tvář. Je to také proto, že ho chci ještě na vteřinku cítit. Tu jeho vůni. Jeho kůži. Hned pak se odtáhnu a vystoupím. Pomalu zamířím domů a ještě mu mávnu.

Celý týden jsem se nemohl dočkat víkendu. A nejen proto že ho mám strávit s Kirou ale i proto že jedu konečně zase na chatu. Původně jsem chtěl jet na koních přece jen byla by to jen dvouhodinnová projížďka ale když jsem viděl počasí, které slibovalo nějaký ten sníh raději jsem zvolil auto. Do kufru jsem hodil tašku s jídlem, a nějaké nářadí a peřiny aby jsme se měli dobře. Na zadní sedadlo naskočí Donas, zavrtá se na deku a klidně leží. Je to ten nejpohodovější pes jakého znám. Nevím co bych si bez něj počal. Nastartuji a jedu ke Kiřinu domu kde ji vyzvednu. Už na mě čeká a je přesná jako hodinky. Je na ni zkrátka spoleh. Posadí se vedle mě a nejspíše se i pozdraví s Donasem. Přivítám ji vřelým úsměvem a rozjedu se směr chata. Je to tak třičtvrtě hodinky cesty autem. Povídáme si spolu jako dřív, dost jsem se bál že jsem to tím polibkem posral ale vypadá to že je vše v pořádku. Snad teda. Jsem s ní jako malý kluk...takhle přitrouble a bez rozmyslu jsem se dlouho nechoval. Zaparkuji na malém plácku v lese. Dál musíme pěšky. Je to asi ještě půl hodinka pěcho s báglama a vybavením. Většinu toho vezmu já aby se s tím nemusela tahat. Jsem přece gentleman. Po půl hoďce kdy kolem nás běhá Donas jako trouba jsme u chaty. Tak co ? Nejsi zklamaná? odemknu dveře a pustím ji dovnitř. Rovnou jdu nahodit pojistky abychom mohli rozsvítit. Rovněž hned zaběhnu pro dřevo abych mohl rozdělat oheň v krbu. Můžeš zatím do kuchyně zanést jídlo a sklidit je Kiro? Otážu se jí a obratně podpaluju klacíky aby mi chytl ohýnek.

Stojím před domem a čekám na Jamieho. Těším se na tenhle víkend. Bude to pro mě změna po těchto dnech. Babičce se trochu přitížilo, takže jsem s ní byla celé dny. Naštěstí už je to lepší. A druhá věc, sešla jsem se s Ewanem a řekla mu, že to takhle nemá cenu. Rozzuřil se a chtěl mi dokonce dát facku. Stihl se ale zastavit. V té chvíli jsem si uvědomila, s kým jsem to bože byla. Kdyby tohle věděl Jared, tak ho asi zabije. Jsem ráda, že tuhle etapu života mám za sebou. Posadím se vedle Jamese a hned se přivítám s Donasem. Hned poté se usměji na Jamieho. Sluší mi to, jako obvykle. Kdy jsem o něm začala přemýšlet, jako o muži? Měla bych si ty chlapy vyhnat z hlavy. Krásný den, Jamesi. Pozdravím ho a zapásám se. Cesta probíhá klidně a s úsměvěm. Rozumněli jsme si už první den, takže je jasné, že to teď nebude jiné. Když dorazíme skoro na místo, tak vystoupím. Na záda si dám svůj batůžek a poberu věci, které mi dá James. Nevadí mi to, ráda mu pomůžu. Jdeme asi tak půl hodinky a pak se objevíme u krásné chatky. Zklamaná? Právě naopak! Zářivě se usměji a vejdu dovnitř. Odložím věci a hned se vyzuji. Jasně. Hned akčně poberu jídlo a zamířím do kuchyně. Vteřinu mi trvá se zorientovat, ale nic těžkého. Začnu sklízet jídlo a mezitím křiknu na Jamieho. Dáš si čaj? Zavolám na něj a rovnou dám postavit vodu. Jídlo je sklizené za chvíli a potom nachystám dva šálky čaje. Nesu je do obyváku, kde je postavím na stůl a v mobilu pustím potichu hudbu. Hned poté jdu za Jamiem a obejmu ho zezadu. Jsi šikovný.. Pochválím ho a pak pustím, abych si mohla čapnout vedle něj a sledovat oheň, který se mu podaří zapálit. Víš co jsem tak přemýšlela? Jak krásné musí být bydlet úplně mimo lidi.. Vlastně svým způsobem mu závidím. Ale třeba jednou.

Jsem na chatě po tak dlouhé době. V duchu si nadávám že sem nejezdím častěji. Donas se zatočí na gauči a lehne si. Kira jde do kuchyně a já si zatím rozdělávám oheň. Chytne v podstatě hned. Ohřeji si o něj ruce a sundám si Bundu, kterou jsem měl na kostkované košili. Stačí chvilka a chata bude krásně vyhřátá. Před dvěma dny jsem tu byl vyvětrat a pročistit komín abych dnes mohl přeskočit tyhle zdlouhavé akce a věnovat se jiné práci. Zrovna si chci stoupnout když mě obejmou drobné ručky. Překvapeně jí prsty přejedu po rukou, kterými mě objímá.Sakra tahle slečna ze mě dělá puberťáka. Srdce s emi totiž zběsile rozbuší už jen z jejího dotyku. Otočím se k ní. No není to vždy výhra...když byl otec nemocný přidělávalo mi to hodně starostí. Všude jsme to měli daleko a čekat na sanitku bylo jako čekat na pohřeb. Zavrtím hlavou a přejdu k čaji. I když je ještě horký normálně se jej napiji aniž by mi to popálilo jazyk. Ale teď dokud jsem ještě ve věku kdy vše zvládnu sám je to nádhera...nemusím se scházet s lidma...se kterýma se nechci scházet. Rozhodím rukama.[b]Nechceš si to tu prohlídnout. Tady dole jsou dvě místa na spaní a nahoře je normální ložnice a knihovna..klidně to tu omrkni jako doma.
Vybal si a uvidíme se pak před chatou až budeš se vším hotová. Jdu nadělat dříví a opravit střechu. Je to tak na hodinku dvě práce. Ale chci to mít hotové než se setmí nebo než začne hustě sněžit. Donas zůstane ležet takže mu jen naplním misku vodou a do druhé nasypu granule. Pak už výjdu ven...po tom jejím objetí si musím pročistit hlavu ...netuším totiž co znamenalo. Bože...nemysli na ni když je zadaná. Přes rameno si hodím sekyru a přejdu ke stodole kde je naskládané nanasekané dřevo. Hromádku si vytahnu je tak velká aby nám to bez problémů vydrželo na celý víkend. Možná na dýl. Začnu dříví zkušeně sekat a po koších jej nosím do chaty ke krbu kde je místo na dříví. Když to mám hotové vylezu po žebříku na střechu a začnu si tam šuchtlit nějaké ty opravičky není jich moc takže to jde pěkně od ruky.

Nevím, co mě to napadlo, abych ho obejmula. Možná to byla ta vůně, která mě lákala. Nebo ty široké záda. Jsem pako. Raději jsem se pak odtáhla a klekla si vedle něj. Otočila jsem k němu hlavu a chápavě přikývla. Máš pravdu, někdy je to fajn a někdy ne.. Přikývnu. Chápu, že když potřebuješ pomoct, tak je to špatné. To jsi řekl hezky.. Usměji se na něj. Vím, že si dokáže poradit sám a líbí se mi, jak dělá i na domě. Je to praktický muž a těch už je vážně málo. Proto si ho vážím ještě více. Ráda. Vstanu a rozhlédnu se. Kde bych začala? Vezmu si svůj batoh a zamířím do jednoho z pokojů. Celá rozněžněná hledím na tu nádheru. Je tady vážně krásně. Odložím si batoh a vytáhnu si z něj pár věcí, které si nechám na židli naskládané na komínek. Hned potom se začnu znovu procházet. Přijde mi to jako v pohádce. Klidně si dokážu představit, že bych tady bydlela. Napiji se čaje a pak ho odložím. Zachumlám se více do bundy a vyjdu ven za Jamiem. Chceš nějak pomoct? Ptám se, když se k němu blížím. Docela mě překvapuje, jak rychle se stmívá a navíc cítím příval ostré zimy. Možná už by jsi už měl jít dovnitř..něco se žene. Ukážu prstem do dáli.

Na střeše stačí pár oprav a je to hotovo. Všimnu si ale větve, která se nebezpečně naklání nad střechu a mohla by ji poškodit kdyby přišel větší vítr. Slezu tedy dolů a v kůlně vyhrabu pilku. Za chvíli jsme opět na střeše. Zkušeně se rozkročím a začnu větev odřezávat není zrovna malá takže musím být opatrný abych ji správně zachytil a nedopadla na střechu plnou vahou to by ji totiž mohlo solidně poničit. Jsem zrovna v nejtěžší fázi když na mě promluví Kira. Za chvíli sem dole... Jsem celý zadýchaný námahou a solidně ze mě teče pot. Budu muset hned do sprchy. Když se větev konečně odpoutá od zbytku stromu odnesu ji k okraji střechy. Zalez pod verandu Kiro. Houknu na ni a když si sem jistý že je schovaná shodím větev dolů. Zahučí tam s pořádným zadunění. Spokojeně zkontroluju střechu a s potěšením zjistím že je vše hotovo. Chytnu se okraje střechy a seskočím dolů přímo před Kirou schovanou pod verandou.Hotovo...a teď šup do tepla ať nenachládněš. Zavelím a otřu si spocené čelo. Při práci mi bylo tak horko že jsem si i rozepl košili takže jde vidět tílko pod kterým se rýsují svaly naběhnuté námahou. Když ji zaženu dovnitř ještě odnesu tu větev na stranu aby nezavazela a teprve pak jdu za ní dovnitř. Znaveně se svalím na pohovku vedle psa.

Má hlava je nahoře, jak sleduji Jamieho na střeše. Bože, ať je opatrný! Celá trnu, aby nespadl. Dávej na sebe pozor.. Houknu na něj, aby věděl, že o něj mám starost. Když mi přikáže, abych se schovala pod verandu, tak tak hned udělám. Za chvíli se na zemi ocitne větev a hned na to Jamie. Ukážu mu palec, jakože jedničku a prohlédnu si ho. No do háje..to je tělo. Na sucho polknu a přikývnu. Vejdu zase zpět do chatky a vyzuji se. Zajdu se napít čaje a po očku sleduji, jak si Jamie sedne. Sednu si z druhé strany psa, kterého začnu drbat. Spokojeně vrtí ocasem, jak by taky ne. Pohled obrátím na Jamieho. Zatím jsem ti teda moc nepomohla..Tak bych alespoň mohla udělat nějaké jídlo? Zatímco budeš ve sprše.. Je mi jasné, že půjde do sprchy a tak se alespoň nabídnu s večeří. Sleduji tu jeho tvář. Netušila jsem, že se mi někdy bude líbit starší muž a ještě k tomu zrzavý muž. Já sama jsem zrzavá. Počkám si, než se Jamie zvedne a pak se zvednu i já. Skočím si umýt ruce a pak se dám hned do vaření. Uvařím těstoviny s již připravenou omáčkou. Než se stihne Jamie vrátit, tak už pokládám talířky na stůl.

Schválně jsem si lehl vedle psa protože jsem spocený a taky trochu od pilin jak jsem dělal se dřevem. Voda ve sprše by už měla být teplá, boiler jsem totiž zapínal hned jak jsme přijeli. Musím vypadat opravdu hrozně a nebo hrozně smrdím protože se po chvíli mého zaslouženého odpočinku ozve Kira ohledně večeře a sprchy. Poslušně se tedy zvednu., shodím ze sebe košili i tílko a hodím je do koše na špinavé prádlo, který je schovaný za gaučem protože do koupelny se už nevešel. Dobře tak něco ukuchti a já ze sebe mezitím udělám člověka. Pousměji se a zalezu do koupelny, kde ze sebe shodím zbytek věcí, vlezu si do sprchového koutu a nechám na sebe stékat horkou vodu. Nezdržím se ale dlouho, za chvíli jsem osprchovaný a v čistém oblečení. Dokonce se i navoním. Když ale vejdu do kuchyně vidím že Kira už stihla navařit a dává na stůl talířky.To byla teda rychlost. Pousměju se ale zvážním ve chvíli kdy začne problikávat světlo. Že by výpadek proudu? Poprosím Kiru ať nachystá svíčky, které jsou v šuplíku a vyběhnu se ven podívat na pojistky, sotva otevřu uhodí do mě ostrý vítr, ženoucí sněhové vločky. Vzdám tedy jakoukoli snahu se tou bouří prodrat až k rozvodům. Rychle zabouchnu aby ven neunikalo teplo. No ...je možné že vypadne elektřina venku je sněhová bouře. Oznámím jí to jako běžnou věc...tady v horách to poměrně běžné i je a přejdu k ní abych jí pomohl s čím bude potřeba.

Jelikož uvařit těstoviny a ohřát omáčku není nic těžkého, tak to stihnu zrovna, když vyjde Jamie ven ze sprchy. Zvednu k němu s úsměvem oči. Zhluboka se nadechnu, ale  tak, aby to nepostřehl. Dělá mi to schválně, nebo proč vypadá sakra tak dobře? Raději odvrátím oči, protože mě děsí mé myšlenky, kdy bych došla za ním a začala se ho dotýkat. Dva talířky položím na stůl. To víš..nač ztrácet čas. Uculím se na něj a přikývnu na jeho slova, že mám nachystat svíčky. Jelikož je jich požehnaně, tak je rozestavím na různá místa. Dvě dám i na stůl, pak kolem, i do obyváku. Moc dobře jsem si všimla problikávajícího světla, ale jelikož jsem městská holka, tak na to nejsem zvyklá. Když se vrátí a oznámí mi, že možná vypadne eletřina, tak vykulím oči. To je venku taková hrůza? Reaguji rychle a ukážu na stůl. Pojď pojíst..snad ti bude chutnat. Musí, protože na tomhle vážně nejde nic zkazit. Posadím se naproti něj a vezmu si příbor. Dám se do jídla. Jelikož jsem si dala menší porci, tak mi to trvá méně, než Jamiemu. Svůj talířek si pak umyji a sklidím. Jamie zatím dojídá. Když se k němu otočím čelem a opřu se zády o linku, tak zrovna zhasnou světla. Naštěstí nejsme úplně potmě. Z krbu k nám dolétá míhané světlo. V klidu dojez.. Nařídím mu s úsměvem a vezmu sirky. Škrtnu a začnu svíčky jednu po druhé zapalovat. Za chvíli to v chatě vypadá tak moc romanticky, až se mi z toho pomalu chce i brečet. Nikdy jsem nic takového nezažila. Ewan nebyl na romantiku, div, že mi vůbec někdy donesl květinu a to bylo tak max k narozeninám. Na naše výročí pravidelně zapomínal a tak jsem vždy něco vymýšlela já. Když dojí i Jamie, tak mu vezmu talířek a ten umyji a dám odkapávat. Utřu si ruce do utěrky a obrátím se k němu čelem.

Po tom co jsem neúspěšně šel zkontrolovat pojistky se vrátím do chaty a oznámím Kiře tu novinku o bouři. Nevypadá nijak vyděšeně což je fajn. Jediný kdo trochu vyšiluje je Donas, který nám běhá pod nohama a poštěkává. Dost Donasi...kde máš místo. Houknu na něj autoritativně a sednu si k jídlu. Už mi dost vyhládlo po práci a celkově to byl náročnější den. Budeme rádi když se v neděli dostaneme k autu. Ráno půjdu zkontrolovat cestu. Všechno tohle je tak automatické že nad tím ani nemusím přemýšlet. Posadím se ke stolu a začnu jíst. Samozřejmě před jídlem ještě Kiře popřeji dobrou chuť. Je to skvělé. POchválím ji s úsměvem a láduju do sebe celou porci co mi naložila. I když jím rychle ona je rychlejší ale to jej tím že měla porci jak pro vrabce. Ještě ani nejsem po jídle když se vítr opře do chaty takovou silou že vypadne proud. Ještě štěstí že jsem stihl donést dostatek dřeva zavčasu. Chi vstát ale Kir mě ubezpečí že mám jíst takže ji poslechnu a dojím zbytek jídla. Sotva sním poslední sousto a už mi bere talířek z rukou. Nechám se tedy obsloužit i když je to pro mě něco naprosto nového. jsem zvyklý si vše dělat sám takže teď ji fascinovaně sleduji. Je rozkošná jak tak umývá nádobí. V hlavě se okamžitě okřiknu. Má přítele takže se musím držet dál. Navíc jsem to zkazil polibkem už jednou. Ale i tak se zvednu a přejdu až k ní. Takže když se otočí od nádobí stojím přímo za ní. Tak co ? Nebojíš se ? Venku je opravdu strašně.
Zavedu ji k oknu a ukážu jí že opravdu nejde vidět na krok. Celou tu dobu co kouká z okna jí stojím za zády a zlehounka se dotýkám jejich paží konečky prstů.

Překvapeně zamžikám očima. Budeme rádi, když se dostaneme v neděli k autu? Slyším, že se venku něco děje, ale že je to až taková katastrofa, to jsem vážně netušila. Půjdu s tebou.. Moje akčnost se nedá opustit. Ať si nemyslí, že bude chodit někam sám. Podívám se na Donase, který jde poslušně na své místo. Nejspíše je z toho nervózní, což se není čemu divit. Společně pojíme a než vůbec Jamie dojí, tak už zapaluji svíčky. Hned potom sklidím jeho talíř a o chvíli potom se ocitne u mě. Měla bych se bát? Zašeptám s úsměvem a nechám se dovést k oknu. Dívám se na tu hrůzu, co řádí venku. Není to nic příjemného, ale zároveň je na to fascinující pohled. Třeba by ses měl bát ty.. Řeknu s vážnou tváří a otočím se k němu čelem. Celým mým tělem proudila slabost, když se mě dotýkal konečky prstů. Jsi v odlehlé chatě, sám jen se mnou..co když jsem vrah a jen jsem čekala na svojí příležitost.. Konečně se uvolním z vážné tváře a drobně se usměji. Možná by jsi mě měl prohledat, jestli někde neschovávám zbraň.. Pobídnu ho tentokrát už zase s vážnou tváří. Není to ale taková ta nepříjemná, spíše ta, kterou máte, když jste v očekávání.

A je to tady. Z Galapág se musíme přemístit do Londýna. Nechce se mi ten ráj na zemi opouštět ale na druhou stranu jedeme oznámit rodince tu radostnou zprávu že se s Daxem bereme. Co na tom že ho ještě neznají. Jsem si jistá že se jim bude líbit. A mám ještě jednu zprávu. Podařilo se mi sehnat těhotenský test a byl pozitivní takže já a Dax čekáme miminko. Pořád tomu nemůžu uvěřit a ještě jsem se mu to ani neodhodlala říct protože se bojím že i když mě uklidňoval jak moc šťastný bude že ho to nakonec semele. On miluje cestování a miminko znamená život na jednom místě alespoň na nějakou dobu. Jsem z toho tak nervozní že celou cestu v letadle jen prospím a nebo prokoukám z okna. Nakonec ale se v pořádku dostaneme do Londýna, kde nás čeká brácha Jared s autem. Sotva ho uvidím upustím všechny zavazadla a prostě na něj skočím. Je to můj malý bráška, který se změnil z toho výrostka co si pamatuji na neuvěžitelně krásného chlapa. Jsem na něm pověšená jako klíště dokud k nám nepříjde Dax a já je nepředstavím. O svatbě zatím mlčím tu oznámím všem naráz. Brácha nás hodí k Jamiemu, Daxově bráchovi na farmu. Docela mě zarazí jak je tam ticho. V žádném okně se nesvítí. Oba s Daxem jsme mysleli že nás bude čekat ale asi musel něco zařídit. Je to tu krásné lásko...nechápu jak jsi z tadyma mohl chtít odjet. Poznamenám když se pořádně rozhlídnu. Jsou tu krásné výběhy pro koně. Nemůžu se už teď dočkat až si zajezdím.

A je to tady. Jedeme domů. Těším se na bráchu jako prase. Zase na druhou stranu jsme zkejsli až dost dlouho na Galapágách. Potřebujeme se zase nějak pohnout. Všem oznámíme tu radostnou novinu, že se budeme brát. Pak přijde svatba a můžeme zase někam odcestovat. Už mám v hlavě, kam bych se chtěl všude podívat. Nataszka bude určitě nadšená. Je stejná jako já a ráda cestuje. Lepší ženskou jsem najít nemohl. V letadle je nějaká tichá, ale nechám jí. Nejspíše je to tím cestováním. Já sám jsem teď trochu uzavřený a je to i tím, že se bojím létání. Ale nikdy bych to nepřiznal nahlas. Když se dostaneme na zem a s báglama zamíříme z letadla, tak už vidím, jak se má milovaná rozeběhne za vysokým chlapem. No jasně, Jared! Nechám je, aby se přivítali a až pak si s ním potřesu rukou. Je sympatický, ale tak nečekal jsem nic jiného. Nasedneme do auta a necháme se dovést na farmu. Tam se s ním rozloučíme a společně s mou milou se vydáme ke dveřím. „Je to tu krásné, to nepopírám..ale chtěl jsem se podívat i jinam. Nejsem ten typ, co by zkejsnul na jednom místě celý život..“ Ale to má milá ví. Odemknu nám a pokusím se rozsvítit. Jenže jsou vypnuté pojistky. „Jamie??“ Zvolám, ale nikdo se neozve. Jen pokrčím rameny. „Lásko počkej tady, jen jdu nahodit pojistky.. Odskočím na chvilku a než se vrátím, tak už svítíme. „To je divné..čekal jsem, že bude brácha doma.“ Kouknu na Nataszku a dám nám věci na jedno místo. „Měl bych mu zavolat..ale ještě si tě sobecky na minutku ukradnu..“ Zaculím se na ní a přitáhnu si jí k sobě, abych jí mohl políbit a rovnou i polibek prohloubit. Jo a na sobě mám černé kalhoty, světle modré triko a mikinu s kožíškem.

Jared a Daxon si nejspíše padli do oka protože už začali plánovat jak spolu kouknou na fotbal. Ach bože...chlapi ale aspoň budu mít chviličku i na Kiru a babičku to bude zase náš dámský večer. Na farmě, kam jsme po nějaké té chvíli dojeli je děsivé ticho, pojistky jsou vypnuté a všechno vypadá až moc opuštěně ale to je možná i tím že tady bydlí Jamie sám. Ještě jsem ho neviděla a už teď vím že ho budu obdivovat za to jak se o to tady stará. Všude je uklizeno, nikde ani smítko prachu. Rozhlížím se a čekám než můj drahý rozsvítí. Shodím si ze zad bágl a přitulím se k němu. Musím mu to všechno říct. Stejně ví že ta možnost že čekáme dítě existuje takže mu to jen potvrdím v podstatě. Jenže jeho reakce na to že by měl chvíli zůstat na jednom místě mě zaskočí. Sakra...tohle mu zničí život. Nalepím se na něj jako kdyby mě měl opustit a do polibku dám uplně všechnu lásku co k němu cítím. Teprve potom se odtáhnu. Na těch Galapágách ....sem sehnala test. Prohrábnu si vlasy a odhodlaně se na něj zadívám.Daxone Frasere...budete otcem. Sotva to řeknu nahlas opustí mě veškerá kuráž a rozhodím rukama.Pokud tedy chceš být táta...ještě se s tím dá určitě něco dělat.